Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, historicky významná instituce s dlouholetou tradicí, se v posledních letech potýká s nejistotou ohledně svého budoucího provozovatele. Tyto vleklé debaty negativně ovlivňují nejen chod nemocnice, ale i morálku zaměstnanců a rozvoj péče o pacienty. Přestože se zdálo, že Hospitálský řád sv. Jana z Boha (milosrdní bratři) usiloval o převzetí provozu, jeho nedávný postoj naznačuje změnu. Tato nejistota nyní pravděpodobně skončí, což by mělo umožnit nemocnici soustředit se na potřebný rozvoj.
V posledních letech byly hlavním zdrojem napětí neustálé debaty o tom, kdo bude nemocnici provozovat. Původní plány naznačovaly možný přechod provozu z rukou statutárního města Brna na Hospitálský řád sv. Jana z Boha, kterému patří část budov. Tato situace způsobila, že současní zaměstnanci byli pod tlakem a noví pracovníci se do nemocnice nehrnuli. Někdejší ředitel Pavel Piler ostře odmítal tvrzení o zhoršení stavu nemocnice a poukazoval na růst výnosů i počtu zaměstnanců během jeho vedení. Nicméně, část personálu kritizovala jeho způsob řízení a absenci rozvoje či jasné vize pro nemocnici.
Podle některých informací se do dění v Brně v posledních měsících zapojila i vídeňská centrála řádu. Ta údajně předložila magistrátu jiné závěry, než jaké řád dlouhodobě prezentoval. Tato "otočka" v postoji řádu nepřekvapila například brněnského opozičního zastupitele Matěje Hollana. Ten zastává názor, že ponechání nemocnice ve správě města je pro ni výhodnější, jelikož město jako vlastník disponuje větší silou a může tak lépe zajistit a rozvíjet kvalitu péče.
Ačkoliv nemocnice zůstane ve vlastnictví města, její současný provoz se pravděpodobně změní. Důvodem je i fakt, že nájemní smlouvy na budovy jsou s řádem opakovaně prodlužovány, obvykle jen o rok, což opět nastane i v červnu. Podle informací by se měly brněnské nemocnice dočkat nových ředitelů až v létě, přičemž momentální prioritou je vytvoření nové koncepce.
Intenzivně se řeší i možná nová právní forma nemocnice. Milosrdní bratři by si přáli mít větší vliv na rozvoj zdravotnického zařízení, což současný status příspěvkové organizace města příliš neumožňuje. Dozorčí rada, která je v tomto případě spíše poradním orgánem, totiž postrádá ze zákona vlastní pravomoci. Ideálním řešením by pro ně byla forma akciové společnosti, ve které by měli určitý podíl akcií.
Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, sídlící ve Štýřicích v ulici Polní, je nejen druhou nejstarší městskou nemocnicí na Moravě, ale i institucí s fascinující historií. Její počátky sahají do 18. století, kdy byla postavena podle plánů brněnského stavitele Mořice Grimma jako konvent s lékárnou a nemocnicí pro 70 pacientů. Později byl přistavěn pozdně barokní kostel sv. Leopolda s nádhernou freskovou výzdobou od Josefa Sterna.
Nemocnice byla již od svého založení jednou z nejmodernějších ve své době. I přes svou rozlehlost brzy přestávala stačit rostoucímu počtu pacientů. Během napoleonských válek a prusko-rakouských válek byla přeplněna raněnými, což vedlo k dalším přístavbám a navyšování kapacity lůžek. V průběhu své existence se nemocnice opakovaně modernizovala a působili zde přední lékaři, včetně ortopeda prof. Vlastimila Hugiera.
Unikátní je i způsob, jakým se v minulosti prezentovala "výroční zprávy" - v denním tisku ve formě článků. Již od počátku byla nemocnice navržena s ohledem na komfort pacientů. Dlouhé nemocniční sály byly doplněny zástěnami mezi lůžky pro zajištění soukromí. Díky pokročilé hygieně a léčebným postupům dosahovala nižší úmrtnosti než jiné špitály.
Milosrdní bratři byli průkopníky mnoha inovací. Významné bylo zavedení třídění pacientů podle diagnóz, což v podstatě položilo základ modernímu uspořádání nemocnic na jednotlivá oddělení. Vedli také pečlivou evidenci pacientů s jejich diagnózami a způsoby léčení. V nemocnici se střídali řádoví bratři, sestřičky, laičtí spolupracovníci i dobrovolníci.
Nemocnice Milosrdných bratří přežila všechny režimy a nikdy nepřestala plnit své poslání, i když se s ním někdy potýkala. Během komunistického režimu směli řádoví bratři v nemocnici zůstat, avšak nesměli léčit a museli si vydělávat jinde, často v zařízeních pro nemocné a staré lidi. Po roce 1989 se milosrdní bratři do nemocnice opět plně zapojili.
Dnes nemocnice poskytuje lůžkovou a ambulantní péči v oblastech gynekologie, chirurgie, klinické onkologie, psychologie a endoskopie. Její dlouhá historie a neustálé úsilí o zkvalitňování péče ji činí důležitou součástí brněnského zdravotnického systému. Budoucnost, ať už v jakékoli právní formě, by měla nemocnici umožnit navázat na své bohaté tradice a dále rozvíjet své služby.