Dyslipidemie: Co to je a jak se s ní účinně vypořádat

Víte, co se skrývá za pojmem dyslipidemie? Jedná se o poruchu metabolismu tuků v našem těle, která, pokud není včas a správně léčena, může vést k vážným zdravotním problémům. V tomto článku si podrobně vysvětlíme, co dyslipidemie je, jaké jsou její příčiny, projevy a především, jaké kroky můžete podniknout pro její zvládnutí a prevenci.

Co přesně znamená dyslipidemie?

Dyslipidemie, dříve označovaná jako hyperlipoproteinémie (HLP), je obecný termín pro stav, kdy dochází k abnormálním hladinám tuků a lipidů v krvi. Nejde jen o zvýšení celkového cholesterolu, ale také o nevyvážený poměr mezi tzv. „hodným' HDL cholesterolem, který pomáhá odvádět cholesterol z cév, a „zlým' LDL cholesterolem, jehož nadbytek se usazuje na stěnách cév. Dalším důležitým ukazatelem jsou triglyceridy, jejichž zvýšená hladina může mít další nepříjemné následky.

Některé formy dyslipidémie, zejména ty závažnější, se mohou projevovat i viditelnými změnami na těle. Může jít o vznik xantomů (nahromadění tukové tkáně v kůži) či xantelasmat (žlutavé útvary v očních víčkách). Také tzv. arcus lipoides corneae, bělavý nebo nažloutlý kruh kolem duhovky oka, může signalizovat poruchu metabolismu tuků.

Proč je dyslipidemie nebezpečná? Spojení s aterosklerózou

Klíčovým problémem spojeným s dyslipidemií je její úzké propojení s rozvojem aterosklerózy. Ateroskleróza je chronický zánětlivý proces, při kterém dochází k ukládání lipidů, především LDL cholesterolu, do vnitřní vrstvy (intimy) cévních stěn. Zde se tyto lipidy hromadí v makrofázích, které se mění na tzv. pěnové buňky, a postupně vznikají ateromové pláty.

Tyto pláty mohou cévní lumen postupně zužovat, což omezuje průtok krve do orgánů. Proces aterosklerózy je navíc komplikován tím, že pláty mohou být stabilní, kryté silnou vazivovou vrstvou, nebo nestabilní, s tenkou vrstvou, která se snadněji může natrhnout (ruptura).

Při ruptuře dojde k aktivaci krevní srážlivosti, vzniku trombu (krevní sraženiny) a k náhlému zúžení či dokonce úplnému uzávěru cévy. Toto akutní zhoršení může mít fatální následky, jako jsou:

• Infarkt myokardu (srdeční infarkt)
• Ischemická cévní mozková příhoda (CMP)
• Akutní uzávěr tepen končetin

Ateroskleróza je také základem pro řadu dalších chronických onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční (ICHS), ischemická choroba dolních končetin (ICHDKK), některé formy chronické dyscirkulační encefalopatie (poškození mozku způsobené poruchou prokrvení) a onemocnění ledvin při zúžení ledvinných tepen.

Kdo je ohrožen? Rizikové faktory dyslipidémie

Rozvoj dyslipidémie a s ní spojené aterosklerózy ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejdůležitější patří:

• Věk: Riziko se s věkem zvyšuje.
• Pohlaví: Muži jsou obecně více ohroženi než ženy před menopauzou.
• Genetická predispozice: Některé formy dyslipidémie jsou dědičné, jako například familiární hypercholesterolemie, způsobená mutacemi v genech pro LDL receptory.
• Životní styl:
  • Strava: Nadměrná konzumace nasycených a trans-tuků, jednoduchých sacharidů a nedostatek vlákniny.
  • Kouření: Je silným rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy.
  • Nedostatek fyzické aktivity: Sedavý způsob života negativně ovlivňuje metabolismus tuků.
  • Nadměrná konzumace alkoholu: U mužů je maximální povolené množství 20 g denně, u žen 10 g denně.
• Další onemocnění:
  • Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Diabetes mellitus (cukrovka): Pacienti s diabetem jsou automaticky považováni za rizikové až vysoce rizikové pacienty.

Je důležité zdůraznit, že zvýšená hladina LDL cholesterolu je jedním z nejdůležitějších faktorů přispívajících k rozvoji aterosklerózy, protože právě LDL cholesterol je aktivně vychytáván makrofágy v cévní stěně.

Diagnostika dyslipidémie: Jak zjistit, že mám problém?

Pro stanovení diagnózy dyslipidémie je nezbytné provést vyšetření lipidového profilu, které zahrnuje stanovení hladin celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triglyceridů. Doporučuje se provést minimálně dvě měření s odstupem času, aby byla diagnóza spolehlivá.

Po nasazení léčby je důležité sledovat její účinnost. Kontrolní odběry se obvykle provádějí za několik týdnů po zahájení terapie, poté s podobným odstupem a po stabilizaci stavu pak obvykle jednou ročně.

Léčba dyslipidémie: Jaké jsou možnosti?

Terapie dyslipidémie má dva hlavní pilíře: nefarmakologickou a farmakologickou.

Nefarmakologická léčba: Základ všeho

Základem úspěšné léčby a prevence je změna životního stylu:

• Konec kouření: Pokud kouříte, je nejvyšší čas přestat.
• Dietní opatření:
  • Omezte příjem živočišných tuků (tučné maso, uzeniny, plnotučné mléčné výrobky).
  • Snižte příjem jednoduchých sacharidů (sladkosti, sladké nápoje, bílé pečivo).
  • Zařaďte do jídelníčku více ryb, ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků bohatých na vlákninu.
• Pravidelný pohyb: Snažte se zařadit do svého života pravidelnou fyzickou aktivitu.
• Omezte alkohol: Dodržujte doporučené denní limity.

Farmakologická léčba: Lékem na lipidové poruchy

Pokud nefarmakologická opatření nestačí, přichází na řadu farmakologická léčba, která zahrnuje několik skupin léků:

• Statiny: Jsou nejčastěji předepisovanou skupinou léků. Působí inhibicí enzymu HMG-CoA reduktázy, který je klíčový pro syntézu cholesterolu v játrech.
  • Starší statiny, jako je simvastatin, se pro lepší účinek na metabolismus cholesterolu podávaly večer, novější typy lze užívat i v ranních hodinách.
  • Mezi hlavní nežádoucí účinky patří zvýšení jaterních testů a riziko statinové myopatie (bolest svalů), která ve velmi vzácných případech může přejít až v rhabdomyolýzu (rozpad svalové tkáně).
  • Je nutné dbát na možné lékové interakce, například současné užívání antibiotika klaritromycinu může výrazně zesílit účinek simvastatinu a atorvastatinu.
  • Dávkování se liší dle typu léku a funkce ledvin. Například dávka rosuvastatinu musí být u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) redukována, zatímco u atorvastatinu to není nutné.
  • Pro snížení LDL cholesterolu se doporučuje titrovat dávku statinů na maximální tolerovanou dávku (např. atorvastatin do 80 mg denně, rosuvastatin do 40 mg denně).
• Fibráty: Často se používají u pacientů s izolovanou hypertriglyceridemií nebo v kombinaci se statiny u smíšené dyslipidemie.
• Ezetimib: Jedná se o látku, která blokuje vstřebávání cholesterolu ze stravy v tenkém střevě. Obvykle se nepodává jako lék první volby, ale je velmi vhodný v kombinaci se statiny, pokud jejich účinek není dostatečný.
• Fixní kombinace statin-ezetimib: Tyto léky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění u pacientů, kteří dodržují dietní doporučení a již úspěšně užívají statin a ezetimib odděleně.
• Inhibitory PCSK-9: Jedná se o nejmodernější biologickou terapii pro léčbu dyslipidémií. Zvážení jejich nasazení specializovanou ambulancí přichází na řadu v případě nedostatečného účinku maximálních dávek statinů a ezetimibu.

Při léčbě dyslipidémie je klíčové zohlednit kardiovaskulární riziko pacienta, které se obvykle vyjadřuje pomocí různých bodovacích systémů (např. SCORE rizika, které bere v úvahu věk, pohlaví, kouření, krevní tlak a hladiny cholesterolu).

Pamatujte, že zvládnutí dyslipidémie je dlouhodobý proces, který vyžaduje aktivní přístup pacienta a úzkou spolupráci s lékařem. Vlastní iniciativou a dodržováním doporučení můžete významně přispět ke zlepšení svého zdraví a snížení rizika budoucích komplikací.